Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Nově příchozí kočky, které zatím nejdou do nabídky, protože se v našem útulku doléčují, vykrmují, zpřítulňují...

 

Školníček

7.8.2015 – Včera okolo třetí hodiny odpolední nám volala paní lékarnice z Lékárny u Zlatého hada ve Školní ulici v Lovosicích, že již od předchozího dne slyší v místě plakat kočičku. Hned jsme se tam rozjeli. Paní se za pomoci svého manžela a dcery již snažila chlupáčka odchytnout, takže jsme věděli, že jde o malé, pravděpodobně šedé kotě. Koťátko sedělo pod autem a s opatrností si vždy jen lízlo vody, kterou mu tam rodina dala. A pak se rozjela akce ZK – záchrana kočky. Kolem kola auta, kde se kotě zdržovalo, jsme rozestavili mističky s kapsičkou. Dopadlo to stejně jako s vodou – kotě si lízlo, ale bylo moc daleko a před rukou uhýbalo. Sice jsme sebou měli síť, ale na tu zase pod autem nebylo místo. Kotě nakonec našlo úkryt v motoru auta, kam jsme na něj nemohli už vůbec. Paní Jana tedy požádala o pomoc Městskou policii, která nám obratem dala spojení na majitele vozu. Ten naštěstí bydlel ve vchodě hned u místa odchytu a byl i doma. Ochotně nám otevřel kapotu a jal se s námi podílet na akci. Bohužel však vlastní vůz novějšího typu, kde je motorový prostor dosti špatně přístupný. Kotě to sice po chvíli vzdalo a z motoru vylezlo, ale jen proto, aby se schovalo pod další auto. Tam sice do motoru nezalezlo, ale vyzkoušelo takto pofiderní bezpečí postupně pod dalšími třemi auty, aby nakonec opět skončilo v motoru toho čtvrtého na druhém konci ulice. Majitel tohoto vozu byl naštěstí také doma a ani on neváhal a s odchytem nám začal pomáhat. Ani v tomto motoru se ale kotě chytit nepodařilo, opět z důvodu špatné přístupnosti. Vystresované, hladové a žíznivé zvířátko se opět hnalo pryč, tentokrát do motoru vozu, ve kterém seděl řidič při čekání na manželku. Stačilo jen pár slov a okamžitě nám kapotu otevřel. Tentokrát jsme měli štěstí. Šlo o starší typ vozu, kde byl motor krásně přístupný, a kotě si vybralo nejvyšší bod hned vedle bloku motoru. Než se stačilo vzpamatovat, manžel paní lékárnice po něm chňapl a už nepustil, dokud nebylo kotě v bezpečí přepravky.

Musel na nás být opravdu nádherný pohled: vždy dva lidé pod autem se snažili vylákat kotě ven, případně ho chytit ještě pod ním, dalších pět okolo se vrhalo na šedou žížnivou čáru mizející pod dalším autem ve snaze útěku zabránit.

Z kotěte se nakonec vyklubal krásný asi 2,5 měsíce starý kluk, kříženec mainské mývalí. Sice špinavý, vyhládlý (v karanténě potom spapal skoro dvě kapsičky, než se uložil k odpočinku), s ušima špinavýma a plnýma svrabu, kožíšek pomalu sám pochodoval, co s něm bylo blech, a s chřipkou. Klučík nás po té anabázi překvapil svou přítulností. Bez protestů a pokusů o útěk se nechal ošetřit, i uši vyčistit, ani nemňouk.

Jméno dostal po ulici, ve které jsme ho po téměř dvouhodinové honičce polapili.

Děkujeme všem, kdo nám s odchytem Školníčka pomáhali.

Poděkování patří i Městské policii v Lovosicích, která nám sice s odchytem  fyzicky nepomáhala, ale velmi rychle podala informace o majiteli vozu a tím napomohla dostat kotě do bezpečí. Navíc jsme byli ujištěni, že na místě odchytů nemusíme příště platit parkovné a pokutu nedostaneme.

S městem Lovosice máme v jednání smlouvu o zabezpečení toulavých koček na jejich území (předběžně schválena) a pak asi také dostaneme něco k označení vozu, ve kterém pojedem k odchytu. To aby policie hned věděla, že my tam být smíme bez případných postihů:-) Záleží totiž na tom, kdo z nás má zrovna čas s Janou jet, protože ona vůz nevlastní a neřídí.

 

Dívka na fotografii je dcera paní lékárnice.

 

 

 

dsc_0122.jpgdsc_0124.jpg

dsc_0127.jpgdsc_0126.jpg

 

Brozanská koťata

1.8.2015 - dnes brzy ráno někdo nechal  u brozanské prodejny COOP v misce od masa tři kočičí miminka, jednoho kluka a dvě holky. Děti mají asi 4 týdny a samy nejedí, takže je musíme krmit ručně. Nadšená je z nich hlavně Miňonka, protože k nim nemusí každé 2 hodiny vstávat a získala sobě rovné parťáky na kočičiny.

mms_20150801.jpgmms_20150801_2.jpg

mms_20150801_3.jpg

 

Miňonka

minonka.jpg

30.7.2015 jsme si z Lovosic dovezli cca 6ti týdenní princeznu. Kočičku dostala darem od babičky jedna z rodin žijící v paneláku u hlavního nádraží. V rodině však zůstala pouhý jeden  den. Večer, když byl čas jít domů, matka dětí jim kotě vyrvala z náručí a se slovy "tohle mi do bytu nesmí" ho odhodila. Malá kočička, vyděšená a zmatená, zaběhla do sousedního areálu. Vše naštěstí pozorovala starší obyvatelka téhož paneláku a zavolala nám. Pro kotě jsme si však nemohli z technických důvodů (auto) dojet ten samý den, tak jsme se s paní dohodly na den následující. Když jsme malou vyzvedávali, byla již po veterinární kontrole u lovosického veterináře, který nenašel nic znepokojujícího.

Případ byl nahlášen Policii ČR jako podezření na trestný čin opuštění zvířete a je v šetření.

 

Formánek

formanek.jpgTohle je náš nový přírůstek - 2,5 měsíční kocourek Formánek. Dostal jméno po své zachránkyni, která ho uplakaného a zabahněného našla včera v Lovosicích. Jinak se zdá být v pořádku, má zdravý apetit a moc se mu líbí Kempík, kterého pořád nutí ke kočičím zápasům a dává mu pořádnou sodu. Nejraději jsou spolu ve voliéře na trávníčku.

31.7.2015 - Formánek odjel do nového domava, kde mu budou dále léčit rýmu.

 

Kempík

mms_20150715.jpg

Kocourka přivezla již v pondělí 13.7. paní Egejová z brozanského kempu (Brozany nás opravdu důkladně zásobují). Našla ho potácejícího se na silnici, kde ho málem zajeli popeláři. Jeden z přihlížejícíh obyvatel dokonce vyjádřil názor, že je to škoda, aspoň by od něj byl klid a že ho tam paní má nechat chcípnout. Kempíkovi je cca 1 rok a možná jde o vyhozené kotě. Je slabý, velmi hubený až podvyživený, má rýmu a zanícené oči, průjem. Na levém očičku má srostlá víčka, podle paní doktorky to ale není závažný problém a víčka budou oddělena při kastraci. Na tu musí ale kocourek zesílit, na čemž důkladně pracuje. Zatím provozuje smyčku jídlo - pití - spaní. V této chvíli bohužel neumí důsledně používat toaletu, ale občas mu podaří se strefit. Myslíme, že se naučí i této dovednosti. Byla by škoda, kdyby zůstal u svých původních zvyků v této oblasti, protože kocourek je to velmi milý, hodný a mazlivý. Určitě by se velmi pěkně vyjímal u někoho doma.

Zrzeček

V sobotu 11.7.2015, kolem 13.15 hodin vyrušil paní Janu na rodinné oslavě mimo azyl telefon. Volala obyvatelka Černiva, že se k nim dobývá rodina a starší žena drží na ruce malinké koťátko. Paní Jana  přes tuto prostřednici požádala rodinu, aby přijeli cca v půl šesté, že už bude doma. Bohužel oni prohlásili, že tak dlouho čekat nebudou a vracet se je ani nenapadne (z vedlejší vesnice asi 3km daleko). A než mohl kdokoli cokoli udělat, přešli na druhý konec návsi za požární nádrž (jednou jim kotě upadlo přímo do vody) a hodili milé kotě mokré jako myš do zahrady do vysoké trávy a křoví. Poté bezeslova odjeli. Paní Jana i s manželem kotě celý večer až do tmy hledali. Několikrát ho zahlédli, i na břehu navigace (potok s cca 20 cm širokým betonovým okrajem), ale nikdy se k němu nedostli dost blízko. Janu napadlo, že zkusí spát tuto noc v kočkomístnosti, třeba se kotě přitoulá za vůní večeře, když se nebude cítit ohroženo. To se také kolem půlnoci stalo, kotě žalostně plakalo, ale chytit se nedalo. Okamžitě utíkalo "do bezpečí". To se opakovalo ještě čtyřikrát. Vysílená Jana nakonec kolem páté hodiny usnula, ale v sedm již byla zase na nohou a s manželem se vydali opět kotě hledat. Zrzček seděl uprostřed dvora ve vedlejším statku, tak se naskytl spásný nápad. Kotě Jana spolu s maželem zahnala do ležící  odpadové roury, z obou stran rouru zatarasili dekami a i s rourou odnesli do výběhu. Jen uvolnili vchod / východ, kotě okamžitě zalezlo do úkrytu, kterých tento výběh poskytuje spoustu. Z tohoto důvodu nemáme ani fotku a nezmáme pohlaví. Jediné co víme je, že kotě jí, pije a že mu jsou cca 3 - 4 týdny. Doufáme, že se z přestálého traumatu brzy vzpamatuje a ukáže se nám, protože takhle malý tvoreček nutně potřebuje ještě přikrmovat mlíčkem.

Osoby, které si takhle zahrály se životem nevinného zvířete známe (a máme natočeny i na kamerovém systému a známe i přítomné svědky) a zvažujeme podání trestního oznámení pro týrání a opuštění zvířete.

27.7.2015 - Zrzeček bohužel zemřel.

21.6.2015

Další snědovičtí kočičáci, které nám paní přivezla odchycené z lokality přímo na veterinu ke kastraci:

Dvouletí mourovatí sourozenci, holka a kluk. Jsou na sebe velmi vázaní, dokonce natolik, že spolu měli po několik let i děti. Koťata však nikdy nepřežila. Ať již byla příčinou nemoc nebo degenerace z příbuzenského vztahu rodičů, nejspíš je to tak lepší.

Šedobílý kocourek je asi 4 letý a byl k smrti vyděšený. Natolik, že paní Janu ošklivě pokousal a poškrábal na obou rukou i na břiše. Nyní je malinko klidnější, ale kdoví, co od něj můžeme čekat.

Všechny tři kočičky jsou FIP a FeLV negativní a na fotkách jsou krátce po kastraci. Celkový zdravotní stav odpovídá podmínkám, ve kterých žili.

p1010010.jpg

 

p1010014.jpg

 

 

 

 

p1010006.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12.6.2015

 

p1000989.jpgZ obce Snědovice k nám přibyl kocourek Pete (Pít). Tohle černostříbrné stvořeníčko je 4 roky starý kříženec sibiřské kočky. K nám se dostal z ulice, kde skončil po hospitalizaci své původní majitelky. Paní se již domů nevrátí, potřeba jejího ústavního ošetřování je bohužel trvalá. A o Petea se neměl kdo starat, takže skončil tak, jak to u těchto zvířátek bývá obvyklé. Naštěstí jeho osud nebyl lhostejný jedné ze sousedek. Petea jsme přijali přednostně, protože ostatní kočičky z ulice mu ubližovaly a do smečky prostě nezapadl. Kočičák je dokonalým domácím povalečem. Při ošetřování (vyndavání klíšťat, čištění uší a částečného oddredování kožíšku) sice dával najevo určitou nevoli, ale jinak je to mazel, jakého by jeden pohledal. Se stoickým klidem pobývá ve velké karanténě, přiměřeně se napucl a vystavuje svůj krásný kožíšek na odiv světu u okna. Pokud tedy zrovna nespí rozvalen v pelíšku.

S Petem skončily na ulici i další dvě kočičky, které ale tolik netrpí - jsou na pobyt venku zvyklé, domu chodily jen na jídlo. Je domluven odchyt a jejich kastrace. Po zhodnocení  zdravotního stavu se uvidí, zda zůstanou u nás nebo se vrátí do původní lokality. Samotný Pete ale u nás již zůstane .

 

5.6.2015

dsc_0102.jpgPřijali jsme rodinku z lovosického přístavu. Krásná mourinka s delší srstí tam 28.5.2015 povila 4 miminka. A aby se nehádala, jsou to dvě holky a dva kluci. Maminka i děti vypadají v pořádku, jen malinko vystresované po odchytu a převozu do neznámého prostředí.

21.6.2015 - všechna miminka postupně zemřela :-(

 

 

 

26.5.2015

mms_20150526_2.jpg

Mimina od lovosického azylového domu se mají k světu. Doufám, že jim to vydrží :-)

5.6.2015

Pár fotek mobilem (koukněte na http://azyllucky.rajce.idnes.cz/Lovosicka_kotata_z_azyloveho_domu/ ) ukazuje, že azylčáta řádí jako správné děti :-)

24.5.2015

mms_20150524.jpgVčera v odpoledních hodinách k nám přibyli noví drobečci. V kůlně azylového domu pro matky s dětmi v Lovosicích porodila toulavá kočička tato krásná miminka. Bohužel - asi díky stavebnímu ruchu při rekonstrukci kůlny - se maminka jednou k dětem již nevrátila. Zdá se nám to divné, protože do té doby údajně o malé pečovala (a pokud by se cítila ohrožena, rodinku by určitě přestěhovala), ale  mohla se stát obětí např. dopravní nehody. V každém případě by tato cca 4 týdny stará koťátka dlouho nepřežila, i když se je obyvatelka domu snažila krmit alespoň mlékem. Mňauci si sebou přivezli i jména: černá kočička je Nelinka, tricolorka kočička Ťapinka. V klubíčku je ještě mourovaté mimčo, o kterém se domníváme, že je to kluk. Nicméně kotě si přivezlo jméno Micka Pacička, takže zatím to ponecháme tak jak to je. Pokud by se naše domněnka potvrdila, mourek bude přejmenován na Mikeše Pacičku.

Jak na tom budou zdravotně se teprve ukáže, k nám se dostali hubené a podvyživené.

Omlouváme se za kvalitu fotky, byla pořízena mobilem krátce po příjmu.

 

 

 

p1000929.jpgO tomto prodlouženém víkendu, resp. 9. a 10. května 2015, jsme odchytili v Brozanech u hřbitova tyto čtyři krásné mladé kočičky. Věkem vypadají na cca 7 měsíců - 1.5 roku. Černobílá kočička má být údajně maminka těch ostatních. Jsou  polodivoké, ale myslíme, že se dají ukecat a časem začnou důvěřovat teplému pelíšku, mističce plné jídla a člověčímu hlazení. Mouratobílá kočička dokonce dovolila, aby jí Jana vytáhla z kožíšku klíště. Celkově  ale vypadají všichni čtyři (nevíme zatím určitě pohlaví) mňauci v relativně dobrém zdravotním stavu, jen hodně vyhublí. Nejspíš i klasicky se svrabem v ouškách. To vše ale uvidíme až při prohlídce u paní doktorky. Zatím budeme kožíškům podstrojovat a zvykat je na lidskou přítomnost nejen v době krmení. A mourinky jsou opravdu dvě, i když jako by si z oka vypadly :-)

p1000930.jpg

p1000926.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

p1000939.jpg

23.5.2015 - Kočičky jsou již po kastraci, jde o dvě holky a dva kluky :-) V současné době jsou již z karantény venku a prohánějí (tedy spíš schovávají) se ve volieře kočkária.

5.6.2015 - Kočičky jsou bohužel stále velmi plaché, ale do původní lokality je  vypustit nejde. Kdyby se našel někdo s rančem nebo velkou zahradou, kde by mohl alespoň jednu, dvě ubytovat, byli by jsme moc rádi. A kočičky by se určitě odvděčily odmyšením pozemku, stejně jako to udělali v místě odchytu.