Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odešli k Velké kočce

Příspěvky

14.9.2015

14. 9. 2015

Kocourek je stále nemocný, paní Jana ho musí krmit stříkačkou :-( Dnes si sice sám vzal dva malé kousky syrového masa, ale to bylo vše. Přitom nic špatného na něm není vidět. Vůbec si nevíme rady.

 

Kocour

10. 9. 2015

p1010194.jpgKocour - nekastrovaný - k nám byl přivezen z nejmenované lokality.

Kocourek u nás podstoupil hned kastraci. Po zotavení se choval jako by se u nás narodil - žádné skovky, útěky nebo napadání jiných zvířat.

Kocourek Kocour (originální pojmenování, že? :-P) je k říjnu 2015 asi dvoluletý, očkovaný. Kocour má rád hlazení, ale na nošení a jiné velké mazlení není stavěný. Neuteče, ale také ho nevyhledává. Zato rád dělá "stín". Půjdete vařit nebo kutit - Kocoura budete mít poblíž sebe u nohou. Budete se dívat na televizi, Kocour bude poblíž, ideálně pro něj vedle vás na gauči nebo na opěradle křesla. Prostě o němu budete mít vždy přehled, aniž by vás svou přítomností nějak zásadně obtěžoval.

Kocour by rád bydlel s dalšími alespoň dvěma - či více - kočičími kamarády v domku se zahradou s neomezeným přístupem do bytu.

mms_20150910.jpg

 

Příchod

4. 9. 2015

Náš nový přírůstek ze včerejšího dne, čtvrtka 3.9.2015. Malý byl nalezen plačící u chotěšovského kostela, proto jméno Kostelníček. Kožíšek má medově zlatý, skoro jako by byl bráška naší Zlatušky. Klučíkovi je asi 7 týdnů, je dobře živený a zvyklý na lidi. Nejspíš další, v září po začátku školy, již zbytečná dětská hračka....dsc_0137.jpg

 

21.8.2015

22. 8. 2015

Naše nové kotě se jmenuje Volt, Voltík, podle jména své nálezkyně. Paní našla kotě v zuboženém stavu v lovosickém Holoubkově. Hladové, plačící a s krvavým průjmem. Kočičáček dostal léky, napapal se dietně a usnul. Po probuzení dal jasně najevo, že jméno asocijující elektřinu dostal plným právem. Je to pěkný drak, přestože ho stále trochu trápí průjem. Prostě kotě jak má být :-)
Fotku dodáme jakmile se zastaví aspoň na tak dlouho, aby paní Jana mohla stisknout spoušť :-D. Aspoň pro přiblížení - kocourek je tmavě šedý a bílý :-)

 

17.8.2015

17. 8. 2015

Panleukopenie nebylo to nejhorší, s čím kocourek bojoval. Na klinice mu navíc diagnostikovali těžkou vadu srdce, na kterou nakonec dnes ráno zemřel.

 

(197)17.8.2015

17. 8. 2015

Sedláček zemřel. Včera krásně papal a vše vypadalo, že je na dobré cestě. Zdání někdy dost klame...

 

15.8.2015

15. 8. 2015

Školníčkovi se opět přitížilo a tak jsme ho odvezli na kliniku do Kladna. Kocourek tam bojuje o život s panleukopenií, kterou si k nám přinesl ze života na ulici.

 

Sedláček

15. 8. 2015

Dnes v odpoledních hodinách k nám přivezla paní koťátko, které nalezla ležet na silnici v obci Sedlec. Kotěti jsou asi 4 měsíce a je to jen kostřička potažená chlupatou kůží. Váží neuvěřitelných 480 g. Vzhledem k tomu v této chvíli ani nedokážeme určit pohlaví kočičky. Kotě nepije, jen trochu jí, takže mu dáváme vodu do jídla a kapačku. Dostalo antibiotika a B vitaminovou injekci na povzbuzení chuti k jídlu a tím i k pití.

mms_20150815.jpg

 

Školníček

9. 8. 2015

7.8.2015 – Včera okolo třetí hodiny odpolední nám volala paní lékarnice z Lékárny u Zlatého hada ve Školní ulici v Lovosicích, že již od předchozího dne slyší v místě plakat kočičku. Hned jsme se tam rozjeli. Paní se za pomoci svého manžela a dcery již snažila chlupáčka odchytnout, takže jsme věděli, že jde o malé, pravděpodobně šedé kotě. Koťátko sedělo pod autem a s opatrností si vždy jen lízlo vody, kterou mu tam rodina dala. A pak se rozjela akce ZK – záchrana kočky. Kolem kola auta, kde se kotě zdržovalo, jsme rozestavili mističky s kapsičkou. Dopadlo to stejně jako s vodou – kotě si lízlo, ale bylo moc daleko a před rukou uhýbalo. Sice jsme sebou měli síť, ale na tu zase pod autem nebylo místo. Kotě nakonec našlo úkryt v motoru auta, kam jsme na něj nemohli už vůbec. Paní Jana tedy požádala o pomoc Městskou policii, která nám obratem dala spojení na majitele vozu. Ten naštěstí bydlel ve vchodě hned u místa odchytu a byl i doma. Ochotně nám otevřel kapotu a jal se s námi podílet na akci. Bohužel však vlastní vůz novějšího typu, kde je motorový prostor dosti špatně přístupný. Kotě to sice po chvíli vzdalo a z motoru vylezlo, ale jen proto, aby se schovalo pod další auto. Tam sice do motoru nezalezlo, ale vyzkoušelo takto pofiderní bezpečí postupně pod dalšími třemi auty, aby nakonec opět skončilo v motoru toho čtvrtého na druhém konci ulice. Majitel tohoto vozu byl naštěstí také doma a ani on neváhal a s odchytem nám začal pomáhat. Ani v tomto motoru se ale kotě chytit nepodařilo, opět z důvodu špatné přístupnosti. Vystresované, hladové a žíznivé zvířátko se opět hnalo pryč, tentokrát do motoru vozu, ve kterém seděl řidič při čekání na manželku. Stačilo jen pár slov a okamžitě nám kapotu otevřel. Tentokrát jsme měli štěstí. Šlo o starší typ vozu, kde byl motor krásně přístupný, a kotě si vybralo nejvyšší bod hned vedle bloku motoru. Než se stačilo vzpamatovat, manžel paní lékárnice po něm chňapl a už nepustil, dokud nebylo kotě v bezpečí přepravky.

Musel na nás být opravdu nádherný pohled: vždy dva lidé pod autem se snažili vylákat kotě ven, případně ho chytit ještě pod ním, dalších pět okolo se vrhalo na šedou žížnivou čáru mizející pod dalším autem ve snaze útěku zabránit.

Z kotěte se nakonec vyklubal krásný asi 2,5 měsíce starý kluk, kříženec mainské mývalí. Sice špinavý, vyhládlý (v karanténě potom spapal skoro dvě kapsičky, než se uložil k odpočinku), s ušima špinavýma a plnýma svrabu, kožíšek pomalu sám pochodoval, co s něm bylo blech, a s chřipkou. Klučík nás po té anabázi překvapil svou přítulností. Bez protestů a pokusů o útěk se nechal ošetřit, i uši vyčistit, ani nemňouk.

Jméno dostal po ulici, ve které jsme ho po téměř dvouhodinové honičce polapili.

Děkujeme všem, kdo nám s odchytem Školníčka pomáhali.

Poděkování patří i Městské policii v Lovosicích, která nám sice s odchytem  fyzicky nepomáhala, ale velmi rychle podala informace o majiteli vozu a tím napomohla dostat kotě do bezpečí. Navíc jsme byli ujištěni, že na místě odchytů nemusíme příště platit parkovné a pokutu nedostaneme.

S městem Lovosice máme v jednání smlouvu o zabezpečení toulavých koček na jejich území (předběžně schválena) a pak asi také dostaneme něco k označení vozu, ve kterém pojedem k odchytu. To aby policie hned věděla, že my tam být smíme bez případných postihů:-) Záleží totiž na tom, kdo z nás má zrovna čas s Janou jet, protože ona vůz nevlastní a neřídí.

 

Dívka na fotografii je dcera paní lékárnice.

dsc_0122.jpgdsc_0124.jpgdsc_0127.jpgdsc_0126.jpg

 

Kempík

9. 8. 2015

mms_20150715.jpg

Kocourka přivezla již v pondělí 13.7. paní Egejová z brozanského kempu (Brozany nás opravdu důkladně zásobují). Našla ho potácejícího se na silnici, kde ho málem zajeli popeláři. Jeden z přihlížejícíh obyvatel dokonce vyjádřil názor, že je to škoda, aspoň by od něj byl klid a že ho tam paní má nechat chcípnout. Kempíkovi je cca 1 rok a možná jde o vyhozené kotě. Je slabý, velmi hubený až podvyživený, má rýmu a zanícené oči, průjem. Na levém očičku má srostlá víčka, podle paní doktorky to ale není závažný problém a víčka budou oddělena při kastraci. Na tu musí ale kocourek zesílit, na čemž důkladně pracuje. Zatím provozuje smyčku jídlo - pití - spaní. V této chvíli bohužel neumí důsledně používat toaletu, ale občas mu podaří se strefit. Myslíme, že se naučí i této dovednosti. Byla by škoda, kdyby zůstal u svých původních zvyků v této oblasti, protože kocourek je to velmi milý, hodný a mazlivý. Určitě by se velmi pěkně vyjímal u někoho doma.