Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ela

25. 1. 2015

ela.jpgElinka je v našem azylu již několik let - snad 4.  Když k nám přišla se svojí sestrou Emou, byly obě plaché a nebylo se čemu divit. Pocházely ze zahrady, kde byly občas nakrmeny a jinak byly ponechány svému osudu. Styk s člověkem nebyl příliš častý a tak na nějaké muchlování nikdy nepřišla řeč. Přitom Elinka je velmi pohledná kočička. V azylu se vykrmila do velmi pohledné kulaté podoby, má díky tomu takový bodrý usměvavý kukuč. Na první pohled vypadá, že je to vypasená vesnická kočka. Ovšem zdání klame, Elinka se vykrmila hlavně svojí pohodlností. V každém případě je Elinka zcela nezvyklá na cizí lidi. Teprve po 4 letech v azylu se rozhodla, že dovolí nechat se pohladit rukou, která ji celé ty roky nosí žrádlo. Lehký dotyk na hřbet a pak  konec muckování.  Elinka je hodná kočka, není zlá, nedrápe, neseká, nechá se ošetřit, ale je to za cenu osobního pokoření, které dává najevo. Není to kočka, která má lidi ráda, naštěstí je velkorysá a nechá je, aby ji aspoň krmili, a ona je za to nesežere.  Je jasné, že takovou kočku neumístíte, ani kdyby byla ulitá z barevných kovů.  Měla jsem tu čest vyfotit Elinku na schůdkách do podkroví, nechala mě přiblížit se na 1,5 metru, já se holedbala, jak jsem kočkoempatická a než jsem dořekla větu, Elinka vzala roha a dívala se na mě už jen z půdičky.

Pokud by chtěl někdo přidat Elince do mističky na její růžolící kyprou postavičku nějakou korunku, budeme moc rádi.