Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mikeš

14. 12. 2016

fotografie1083.jpg

Kde se vzal, tu se vzal - na pozemku domova důchodců jednoho nedalekého městečka se objevil kocour. Unavený, vyhladovělý. Někdo se ho jednoduše zbavil, protože je zvyklý na lidi. Je nám ho nesmírně líto, už jen proto, že kocourkovi je podle stavu těla, zubů a hlavně názoru veterináře nejméně 15 let. Někdy mívají i takto staré kočky naději na dožití někde v novém domově, v teple a s láskou od svých podnájemníků. Bohužel Mikeš - a my s ním - si vyslechl neúprosný ortel, který mu veškerou naději bere. Miky je pozitivní na FIP. Byl proto převezen do naší LDNKy, kde čeká na zázrak. Snad přijde dřív než ho povolá Velká kočka.

Když se v útulku objeví kočka, kterou veterinář označí jako pozitivní na FIP, FIV, FeLV, je to problém. Kočka může být sebevíc přítulná a působit dobrým dojmem, ale pokud testy praví, že je možná nákaza koček v novém domově, není reálné ji dát do nabídky. I kdybych jí chtěla najít nový domov a do nabídky napíšu, že je s největší pravděpodobností nemocná na FIP, tak si ji nikdo nevezme.

Dlouho jsme řešili tenhle problém, protože držet si v malém azylu nemocné kočky je luxus, na který nemáme prostory a taky je nelze držet stále zavřené v nějaké samostatné místnosti, aby nepřišly do styku s ostatními. A pak přišel nápad celkem prostý. Jedna naše členka byla tehdy na mateřské dovolené a bydlí v rodinném domku. Bylo rozhodnuto, že její depozitum se stane de“poziťákem“, neboli LDNKou (čti – léčebna dlouhodobě nemocných koček). Kočky mají k dispozici celou upravenou půdu, k tomu zasíťované podkroví, volný pohyb po domě a k tomu i zabezpečený uzavřený výběh na dvorek. Mám-li být upřímná, mají se líp, než leckterá zdravá číča. Ale to je jen díky velkorysosti naší členky a její rodiny, která obětovala půdu a podkroví a dvorek a celý barák. Kočičky zde žijí až do své smrti nebo do doby, než se najde někdo svatý, který si vědomě adoptuje takto nemocnou kočičku.